Poslední prázdninové dny, chaloupka u lesa, chladný večer, plápolající oheň, vůně špekáčků, kytara, zpěv, … O čem je řeč? No přece o společných chvílích s kamarádkami! To zná asi každý, ale přesto je to jiné. Když odbije jedna hodina a my s holkama z Antiochie uznáme, že už asi bude nejvyšší čas jít spát, ozve se opět kytara. Krátká večerní modlitba, která následuje, se nečekaně protáhne. Nikomu z nás však nepřipadá dlouhá. Sice unavené, ale spokojené nakonec zalézáme do spacáků až o hodinu později. :-) 

Čas strávený s kamarády je pro mě vzácný a na některé společné okamžiky se dlouho vzpomíná. Antiochia je pro mě místem, kde jsem našla věřící kamarády. A jsou to vlastně jediní kamarádi, kteří jsou ochotní se se mnou modlit, a to třeba i dlouho do noci. Proto neváhej obětovat týden ze svých prázdnin a přijeď na jeden ze čtyř turnusů, které Antiochia v létě nabízí mládeži již téměř třicet let. „Kdo dává, dostává, mnohem víc přijme, kdo ztrácí, nalézá sebe i jiné.“ (Píseň sv. Františka) 

Je to pravda a stojí to za to. ;-)