To že na faře občas neteče voda jsme od předchozího turnusu věděli. Takže pro nás nebyl takový šok, když se to samé stalo i nám. Věděli jsme, že stačí nahodit jen jistič a problém bude vyřešen. Jenže který z těch milionů čudlíků je ten správný?! Otec Pavel by nám jistě poradil, jen kdyby zrovna nebyl na návštěvě u rodičů a my mu tak pozdě večer už nechtěli volat. 

Tak co teď? Naštěstí se kormidla chopila Sára a jako správná žena začala zkoušet vyhazovat a nahazovat všechny možné i nemožné jističe. Fara začala blikat jako vánoční stromeček. Sousedi si jistě museli myslet, že máme na faře diskotéku. Takovou světelnou show Lipovec ještě nezažil! Naštěstí se Sáře zanedlouho podařilo najít ten správný jistič a voda zase tekla. 

Všichni jsme byli moc vděční, že se to povedlo a nemusíme čekat do zítřejšího večera, kdy se měl vrátit otec Pavel. Když jsem mu líčila, jak probíhala naše noční „zábava“, se zděšeným výrazem v obličeji běžel raději rychle zkontrolovat všechny jističe.😊 

Tehdy jsem si uvědomila, jak je velmi důležitá přítomnost nějaké zasvěcené osoby na turnusu. Ať už se jedná o kněze, řádovou sestru, jáhna nebo i bohoslovce (který vysvěcen snad v brzké době bude😉). Zkrátka je to osoba, která je vlastně takovým jističem celého týmu, a není dobré, když tento člověk „vypadne“. Protože bez něj to zkrátka nepojede!