Bylo to poprvé, co jsem jela na sraz Antiošáků během roku. Vždy to bylo moc daleko nebo mi do toho něco vlezlo a teď to bylo hodně blízko a ještě k tomu jsem mohla! Tak jsem překonala počáteční lenost a rozhodla jsem se jet. 

Dorazili jsme na mši a vpředu už byly vidět ostrůvky mladých lidí, tak jsem si řekla, jo trefili jsme se, nespletli jsme datum. Mše byla jako vždy krásná a potom se šlo na faru, kde jsme se postupně seznamovali se všemi ostatními. Pro mě to bylo velmi zajímavé, protože jsem poslední dva roky byla na Antiošce v Čechách zhruba ve stejné partě, ale tady byli většinou Antiošáci z Moravy, což bylo (přiznejme si to) inspirující, přestože na Antiošku upředňostňuj Čechy. Tak bylo pár seznamovacích her, nasmáli jsme se, já jsem stále tápala ve jménech a doufala, že na konci víkendu je budu vědět. Co ještě by vás mohlo zaujmout je to, že lidi různého věku, různých turnusů se dokázalo podle mě už první večer skvěle stmelit. Myslím, že jsem ani nepoznala, že tam z mého turnusu nikdo nebyl (jako celou odbu, občas se tam někdo zjevil z mého turnusu a pak zase zmizel). Mám pocit, že jsme také hráli hru, kdy jsme byli na 3 družstva a měli jsme podle obrázku co jeden z nás kreslil, poznat o jakou písničku jde a hned ji začít zpívat. Tak tahle hra byla skvělá. Poznali jsme, jaké velké umělce Antiochia má :D a bylo to fakt nervy drásající. Tož prostě hra jak má být. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na duchovní stránku této akce a šli se uklidnit do kostela na adoraci. Co mám vám povídat, bylo to krásné, adorace s kytarou prostě miluji (samozřejmě, že ta kytara není to nejdůležitější, co na tom mám ráda).

Zachumlali jsme se do spacáku a přišlo mi, že v té chvíli zároveň jsme se probouzeli do nového dne. Většina šla na ranní chvály. Lenoši jako já si ještě pospali. V 7:40 pak byla mše, poté snídaně. To byla taky jedna ze speciálních věcí tohoto víkendu. Vždy se prostě na stole objevilo jídlo a pak se zas nádobí odneslo a samo se umylo. Aspoň mě to tak připadalo, proto díky všem dobrým skřítkům, co se o jído starali, protože takový luxus na Antiochii jsem ještě nezažila. Po tom jsme se rozdělili do skupinek podle turnusů nebo aspoň přibližně nějak pospolu, my jsme uvítali našeho vedoucího o. Staňu a pak jsme připravovali prezentaci o našem turnusu. Jo vidíte, ještě tam byla má sestra z mého turnusu, takže jsem tam sama nebyla :D. Po skupinkách jsme se společně sešli a každá skupina měla myslím 10 nebo 15 min. na prezentaci. Pravda, někteří to "trochu" přetáhli, ale myslím, že ve výsledku to bylo fakt skvělé pozorovat různé techniky evangelizace a jak se to všem dařilo nebo ne. Když to shrnu, letošní Antiochia se povedla i přes to, že některé turnusy měly opravdu málo lidí. 

 

Nastal Anděl Páně, oběd, ano ta část, na kterou jsme se všichni mega těšili a potom odpočinek podle vlastního uvážení. A potom pokud jste nespadli na schodech jako já, tak jste šli na procházku. Z doslechu vím, že byla skvělá :D. v 18:00 byla večeře a potom už jsme se přesunuli do kaple sv. Anny a měli jsme modlitby Taize, které byly nádherné. Málokdy se vám stane, že zpíváte a podporují vás krásné dvojhlasy od bohoslováků, bylo to skoro jako v Taize. Pak nastala ta vtipná část, druhá večeře, protože někteří stále ještě měli hlad. No a dále jsme hráli hry, zpívali až do konce večera. Když jsem uléhala, pomyslela jsem si, jaktože všechno, co je spojené s Antioškou, tak rychle utíká?

Ráno jsme šli na nedělní mši, pak začali uklízet, kupodivu, když se všichni zapojili, tak jsem se ani nevzpamatovala, tak už bylo uklizeno. Potom si pamatuji, že se o něčem povídalo, ale nevím přesně o čem, a pak jsme zpívali, to bylo super. Maximálně jsem si to užila, když všichni zpívali naplno :). Úžasná atmosféra a potom závěrečný oběd, papá a třeba se za půl roku uvidíme...

Maruška K. alias Lenochod

P.S. Už to bylo dávno, takže kdyby jste to četli vy, co jste tam byli a něco vám přišlo jinak než to bylo, je to možné, protože už se mi to v hlavě všechno smíchalo, ale jedno je jisté, určitě to bylo skvělé a potkala jsem spoustu zajímavých lidí, to si pamatuji dobře ...

P.P.S. Až seženu fotky o bráchy, přidám je sem.